On-line: Kosmonautika

Sylabus
Registrace skončila
Probíhá: ZS 2026/2027
Cena: 1 000,00 Kč (Zvýšená sazba 1 900,00 Kč)

Charakteristika

Cíl výuky: 

Jedná se o kurz, který populární formou představí problematiku kosmonautiky. Vybraná témata s přesahem do běžného života obohatí účastníky o nový pohled na úzký vztah mezi námi a děním ve vesmíru.

Metody výuky:

Předmět je vyučován formou výkladu a řízené diskuse s použitím multimediálních metod.

Struktura

Témata:

8. 10.:        Historie kosmonautiky: cestou od čínské raketky po současnost

Kosmická éra lidstva započala 4. října 1957 startem prvního Sputniku. Cesta od čínských raketek k dnešní kosmonautice byla ale dlouhá, se spoustou překážek, ale i úžasných okamžiků. Od prvního člověka ve vesmíru, přistání pozemšťanů na Měsíci, i prvního československého kosmonauta až po éru raketoplánů a orbitálních stanic.  
Mezitím se toho ale událo velmi mnoho…

22. 10.:      Gagarin nás všechny pozval do vesmíru

Kosmický let Jurije Gagarina trval ve středu 12. dubna 1961 pouhých 106 minut, přesto se navždy zapsal do dějin lidstva.

Co historickému okamžiku předcházelo, a co po něm následovalo? Jaké byly osudy Gagarina a jeho následovníků? A jak to bylo s těmi, kteří údajně letěli do vesmíru již před Gagarinem?

Krátký život prvního kosmonauta světa se uzavřel už v roce 1968. Jak to bylo s dodnes přesně neobjasněnými událostmi Gagarinovy tragické smrti? Opravdu zahynul při havárii vojenské stíhačky, nebo dodnes létá vesmírem, jak o tom polemizují některé konspirační teorie?

5. 11.:        Projekt Apollo: nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější vesmírný projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Proč zemřela posádka Apollo 1 a co způsobilo téměř fatální nehodu mise k Měsíci s „nešťastným“ číslem 13?

Dvanáct mužů se po Měsíci prošlo, poslední z nich už před více než 50 roky, v prosinci 1972, kdy misi Apollo 17 velel Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými předky.

Cesta, kterou v roce 1961 vytýčil prezident J.F.Kennedy, vedla od malých jednomístných kabin Mercury, přes dvoumístné lodě Gemini, ve kterých se Američané učili žít ve vesmíru, až po třímístná Apolla na špičkách impozantních nosných raket Saturn V.

19. 11.:      Ženy v kosmu

Je to již více než 60 roků, co se do vesmíru vydala první žena – ruská kosmonautka Valentina Tereškovová. Tkadlena, amatérská parašutistka a komsomolská funkcionářka s hezkou tváří svůj let příliš nezvládla – možná i proto se další žena vydala do vesmíru až o dlouhých 19 let později.
Do dnešních dnů bylo ve vesmíru 84 žen z třinácti států světa. Několik jich zahynulo při haváriích kosmických strojů, další dnes slouží i na významných pozicích v kosmickém programu. A za pár roků první z nich otiskne svoji stopu do povrchu Měsíce.
Mají ženy stejné předpoklady pro práci v kosmu jako jejich mužští kolegové? A je vůbec vhodné, aby ženy do vesmíru létaly? A jak to bude se sexem, zrozením a výchovou dětí při mnohaletých kosmických misích?

3. 12.:        Česká stopa ve vesmíru

Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří vždy připomínali své české (respektive česko-slovenské) kořeny.

Další stopy ve vesmíru zanechali čeští vědci, kteří se významně zapsali do historie poznávání kosmu. Naší vesmírnou stopou mohou být i družice Magion nebo Mimosa, či detektory kosmického záření na palubě Mezinárodní kosmické stanice.

Ale proč by se mezi stopy, které zanechali Češi v historii dobývání kosmu, nemohla zařadit třeba i Dvořákova Novosvětská symfonie, kterou si pro uklidnění pouštěla posádka Apollo-11 při svém pobytu na měsíčním povrchu? Nebo americký astronaut Andrew Feustel s českými předky své manželky, který s sebou do vesmíru vzal básnickou sbírku Písně kosmické od Jana Nerudy a celosvětově oblíbenou postavičku Krtečka?

Českých stop ve vesmíru je mnoho, přesto se budeme těšit z každé další, která přibude.

17. 11.:      Zvířata ve službách kosmonautiky

Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Ze své cesty se však nevrátila a v kosmu zahynula. Fenky Strelka a Bělka už měli větší štěstí – ze své kosmické výpravy se v srpnu 1960 v pořádku vrátily zpět na Zemi.

Už před prvními psy se na hranici vesmíru dostalo ve speciálních výškových raketách řada živých tvorů – ovocné mušky, malé opičky nebo myšky. V kabině americké kosmické lodě Mercury si v roce 1961 vyzkoušel na krátkou chvíli stav beztíže šimpanz Ham. První kočičí kosmonaut odstartoval v roce 1963, dalšími vesmírnými cestovateli se stali i želvy, pavouci, mloci, morčata, žáby, mouchy, kobylky, laboratorní králíci, škorpioni, akvarijní rybky, mravenci, termiti, …

Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Jejich cesty byly často zakončeny smrtí, ale díky jejich obětem byly pozdější cesty lidí mnohem bezpečnější. A za to jim patří naše poděkování.

7. 1.:          Hvězdná válka? Vliv války na Ukrajině na kosmonautiku

Jsou to již více než čtyři roky, co 24. února 2022 změnil barbarský útok ruských vojsk na Ukrajinu v okamžiku nejenom miliony lidských životů na naší planetě, ale projevil se velice rychle i ve vesmíru.

Jak pokračuje spolupráce velmocí na Mezinárodní vesmírné stanici ISS? A jak to vypadá s ukončením fungování ISS a jejím zánikem? Jak dopadly další dlouhé roky připravované mezinárodní projekty, jako byla například rusko-evropská mise ExoMars, či rusko-americká mise Venera-D, která má zkoumat Venuši?

Jak se k válečnému konfliktu postavila Čína, pokračuje ve vesmírné spolupráci s Ruskem, nebo hledá v kosmonautice jiného strategického partnera? A jak pomáhají bojujícím Ukrajincům soukromé společnosti zabývající se satelitním snímkováním? A jak Elon Musk a jeho satelitní síť Starlink?

21. 1.:        Program Artemis: zpátky na Měsíc

Už to bude skoro 55 roků, co se Pozemšťané naposledy procházeli po povrchu Měsíce. Nyní se připravuje návrat, před pár dny lidé Měsíc v rámci programu ARTEMIS znovu obletěli. A brzy se po měsíčním povrchu projde i první žena. 

Je připravena nová silná raketa SLS, nová kabina Orion, připravují se astronauté. Ale ještě hodně dalšího se musí udělat, než lidé znovu na Měsíc vstoupí.

A potom už nás čeká ta největší výzva! Cesta prvních lidí na Mars! I když je to ještě daleko, začíná se testovat technika a připravovat vesmírné stroje, které jednou astronauty na Rudou planetu donesou a zajistí jejich dlouhodobé přežití v nehostinném vesmíru.

Rozvrh

Akce Kdy Od Do Kde
Přednáška Čtvrtek 16:10 17:45 Online