Hanza – největší městský svaz středověku

Annotation

Předmět bude vyučován formou přednášek seminárního charakteru, tedy s možností diskuzí, dotazů, připomínek apod.  Kurz je určen pro neodborníky v daném oboru, bude veden čistě populární formou. Přesto účastníci kurzu budou pracovat se středověkými písemnými prameny v novodobém českém překladu.

Hanzu lze stručně charakterizovat jako společenství měst, která těžila z dálkového obchodu v severní Evropě. Vzájemnou spoluprací se města snažila čelit nástrahám na dálkových plavbách po moři a řekách a na pozemních komunikacích, které představovali piráti, lapkovské skupiny nebo loupeživí rytíři, minimalizovat riziko ztrát, poskytovat kupcům z členských měst právní pomoc, pokud se v cizině dostali do nesnází, vyhledávat a vracet odcizené zboží majitelům, vymáhat zkonfiskované zboží nebo eliminovat nežádoucí konkurenci. Od konce 13. století bezmála dvě stě let si Hanza udržovala monopolní postavení na Baltském moři politickými, ekonomickými a ve výjimečných případech vojenskými prostředky a vybudovala rozsáhlou obchodní síť, která se rozprostírala od Londýna na západě po Veliký Novgorod na východě, od Bergenu na severu po Bruggy na jihu. K tomuto úspěchu ji dopomohlo několik faktorů, z nichž jmenujme alespoň kumulaci kapitálu vytvořeného dálkovým zprostředkovatelským obchodem, který mohl být investován do dalších obchodních aktivit nebo se využíval na úhradu nákladů hanzovních poselstev mířících na královské a knížecí dvory v zemích, kde Hanza měla svoje obchodní stanice, případně na verbování a vydržování pozemního a námořního vojska v případě hrozícího vnějšího nebezpečí, a nový typ námořní lodě, zvané koga. Tato plavidla s širokým bachratým trupem a s typickými nástavbami na přídi a zádi v podobě hradních ochozů sice nevynikala rychlostí, ale zato pojala větší množství nákladu než dosud používané typy plavidel a vyznačovala se poměrně značnou stabilitou i na neklidném moři. Právě tyto vlastnosti hanzovních plavidel, která se stala do jisté míry jakýmsi symbolem Hanzy a objevila se na pečetích několika hanzovních měst, umožnily kupcům přepravovat stále více zboží za cenu relativně nízkých přepravních nákladů.

Vzestup a rozkvět Hanzy je tím pozoruhodnější, uvážíme-li, že se nikdy nejednalo o jednolité společenství. Na jejím počátku nebyla žádná zakládací listina a Hanza si nevybudovala centrální řídící instituce. Výjimkou byl Lübeck, jenž se stal jakýmsi „hlavním městem“ hanzovního společenství. Jeho prvenství v rámci Hanzy dobrovolně odsouhlasili zástupci dalších hanzovních měst na sněmu v roce 1356. Počet členů Hanzy nikdy nebyl pevný, města do společenství mohla vystupovat, vystupovat z něj a některá z nich byla ze společenství vyloučena za porušení nařízení, a to i v některých případech opakovaně. Jistou slabinou Hanzy byla skutečnost, že zájmy hanzovních měst se někdy diametrálně lišily. Není to v žádném případě překvapující, pokud vezmeme do úvahy, že členská města ležela na teritoriu, které v dnešní době zahrnuje území Holandska, Německa, Polska a pobaltských republik. Přesto ekonomická síla dovolila hanzovním městům zasáhnout do velké politiky na Baltském moři vojenskými prostředky, a to i navzdory tomu, že jejich společenství nikdy nedisponovalo stálou armádou. Od poloviny 15. století Hanza postupně ztrácela výsadní postavení v souvislosti s upevněním moci národních monarchií na severu Evropy a sílící konkurencí anglických a holandských obchodníků, kteří nebyli svázáni předpisy hanzovního společenství, a proto mohli pružněji reagovat na proměny dálkového obchodu na Baltském a Severním moři.

Účastníci kurzu budou seznámeni se vznikem a rozvojem hanzovního společenství a obchodu v severní Evropě, způsobem komunikace mezi hanzovními městy, obchodními a diplomatickými vztahy s Anglií, Skandinávií, řádem německých rytířů v Prusích a Pobaltí a s ruskými zeměmi. Tematicky se dále zaměří na skladbu zboží, které hanzovní kupci přepravovali mezi východní a západní Evropou. Dálkový obchod vyžadoval, aby kupci podnikali dlouhé a někdy nebezpečné cesty. Proto bude rovněž pojednáno o hlavních obchodních trasách a úskalích cestování na moři, po řekách a na souši. Protože hanzovní kupci realizovali své obchody v dalekých krajích, bude na ně nahlíženo také jako na cizince v cizí zemi. V tomto směru se přednáška zaměří zejména na každodenní život hanzovních kupců v jazykově, kulturně a nábožensky odlišném prostředí ruských středověkých měst. Navzdory řadě obtíží, které doprovázely pobyt v cizím prostředí, byli hanzovní kupci pragmatici, kteří nečinili rozdíly ani etnické, ani jazykové, ani náboženské, a jejich hlavním krédem bylo uspokojit potřeby zákazníků, dobře nakoupit a výhodně prodat.

Structure

Témata:

1. Témata:

   1. týden: Přehled pramenů a základní literatury k tématu
   2. týden: Městské svazy ve středověku – doba a příčiny vzniku
   3. týden: Počátky vybraných hanzovních přístavních měst na Baltském moři
   4. týden: Počátky spolupráce severoněmeckých přístavních měst
   5. týden: Vznik hanzovního společenství a sněm v Lübecku v roce 1356
   6. týden: Fungování společenství: sněmy hanzovních měst
   7. týden: Cestování hanzovních kupců po mořích, řekách a na pozemních komunikacích
   8. týden: Zboží v hanzovním dálkovém obchodu
   9. týden: Německé dvory ve Velikém Novgorodě a „německý břeh“ v Pskově
   10. týden: Každodenní pracovní a mimopracovní soužití Němců a Rusů
   11. týden: Hanzovní kupci v Anglii, „Stahlhof“ – kupecký dvůr v Londýně
   12. týden: Hanzovní kupci ve Skandinávii, „Tyske Bryggen“ – kupecký dvůr v Bergenu
   13. týden: Hanzovní kupci ve Flandrech, kupecké společenství v Bruggách
   14. týden: Každodenní život v hanzovních městech

Teaching aids

Doporučená literatura – výběr: BLANCKENBURG, Christine von: Die Hanse und ihr Bier. Brauwesen und Bierhandel im hansischen Verkehrsgebiet, Köl, Weimar, Wien 2001 BRUNS, Friedrich-WECZERKA, Hugo: Hansische Handelsstrassen, (Quellen und Darstellungen zur Hansischen Geschichte Neue Folge, Bd XIII, Teil 1-3, Köln-Graz-Weimar 1962-1968 Die Hanse – Lebenswirklichkeit und Mythos: Textband zur Hamburger Hanse-Ausstellung von 1989, Jörgen Bracker (ed.), 4. vyd., Lübeck 2006 DOLLINGER, Philippe: Die Hanse, 6. vyd., Stuttgart 2012 FRIEDLAND, Klaus: Die Hanse, Stuttgart, Berlin, Köln 1991 FRITZE, Konrad: Seekriege der Hanse, Berlin 1989 GRAICHEN, Gisela-HAMMEL-KIESOW, Rolf: Die deutsche Hanse. Eine heimliche Supermacht, Hamburg 2013 HAMMEL-KIESOW, Rolf: Die Hanse, München 2000 HELLE, Knut: Die Deutschen in Bergen während des Mittelalters, Hanse in Europa. Brücke zwischen den Märkten 12. bis 17. Jahrhundert, Kölnisches Stadtmuseum (ed.), Köln 1973, s. 137-156 CHOROŠKEVIČ, Anna Leonidovna: Torgovlja Velikogo Novgoroda, Moskva 1963 LLOYD, T. H.: England and the German Hanse, 1157-1611, A study of their trade and commercial diplomacy, Cambridge 1991 RYBINA, Jelena Aleksandrovna: Inozemnyje dvory v Novgorodě XII-XVII vv., Moskva 1986 RYBINA, Jelena Aleksandrovna: Novgorod i Ganza, Moskva 2009 SCHUBERT, Ernst: Novgorod, Brügge, Bergen und London: die Kontore der Hanse, in: Consilium medii aevi 5 (2002), s. 1-50; https://journals.ub.uni-heidelberg.de/index.php/cma/article/view/78212 [dostupné online 1. 5. 2023] STABEL, Peter: Bruges and the German Hanse: Brokering European Comerce, in: The Sea in European History, Luc Francois-Ann Katherine Isaacs (eds.), Pisa 2001, s. 35-55 STEIN, Walther: Zur Geschichte der Deutschen in Stockholm im Mittelalter, in: Hansische Geschichtsblätter XXXII, Jahrgang 1904-1905, Leipzig 1905, s. 83-106 WERNICKE, Horst: Die Städtehanse 1280-1418. Genesis-Strukturen-Funktionen, Weimar 1983 ZIMÁK, Alexandr: Hanza. Obrazy z dějin severského námořního obchodu, Praha 2002 Zwischen Lübeck und Novgorod. Wirtschaft, Politik und Kultur im Ostseeraum vom frühen Mittelalter bis ins 20. Jahrhundert, Ortwin Pelc-Gertrud Pickhan (hrsg.), Lüneburg 1996 ŽEMLIČKA, Josef: Konec Přemyslovců: Skladba a fungování jejich pozdní monarchie, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2020

Rozvrh