Punské války

Annotation

Cíl výuky:

Tři punské války, které proběhly v období 264-146 př. n. l., měly osudový dopad na oba hlavní aktéry a významným způsobem pozměnily politickou mapu západního Středomoří. Řím a Kartágo v těchto válečných konfliktech sváděli boje doslova na život a na smrt. Pro Řím byly tyto války něčím zcela novým. Jejich dosavadní bojové akce se omezovaly na území Itálie, a to ještě ne celé, a  většinou se hlavní válečné kampaně konaly jen několik měsíců v roce, ačkoliv války mohly trvat i několik let. Punské války přinesly zásadní změnu. Bojové operace se již neomezovaly jen na Itálii, ale zasáhly také na Sicílii, do Hispánie a severní Afriky. Navíc se Římané museli velmi rychle a ve válečných podmínkách vyrovnat svému mnohem zkušenějšímu soupeři v námořním válečnictví. Museli vyřešit problém dlouhodobého vydržování vojska ve vzdálených oblastech, přepravy tisíců vojáků a válečného materiálu do těchto regionů a v neposlední řadě zajistit financování celého nákladného podniku. Rovněž Kartaginci řešili těžkosti v souvislosti s vedením války. Na prvním místě to byly finance. To se názorně ukázalo na příkladu jejich žoldnéřské armády, která se stávala nespolehlivým a nebezpečným válečným tělesem, pokud její vojáci nedostávali včas a v plné výši vyplacený žold. V každém případě musely obě strany vynaložit nesmírné úsilí v průběhu všech tří válečných konfliktů, na jejichž konci se Štěstěna obrátila ke Kartagincům zády.

Účastníci kurzu se nejprve seznámí s hlavními etapami dějin Říma a Kartága do vypuknutí Punských válek. Poté se výklad zaměří na římské a kartaginské vojenství a jeho přednosti a slabiny. Na příkladu vybraných bitev a bojových střetnutí bude dokumentována římská učenlivost a schopnost se rychle adaptovat na nové podmínky a pozornosti neunikne ani římské politické a vojenské uvažování. Nejlépe to lze doložit na skutečnosti, že Římané nikdy neuvažovali o kapitulaci, a to ani v situaci, která vyhlížela zcela beznadějně. Tyto konflikty budou sledovány jak na území Itálie, tak v Hispánii a v severní Africe. Punské války se odehrávaly na pozadí vnitropolitického vývoje v Římě a Kartágu, a proto bude nezbytné věnovat pozornost také této otázce, neboť měla značný vliv na průběh bojů ve všech třech válečných konfliktech. Na závěr se zamyslíme nad otázkou, co přinesly Punské války Římu a jaký měly dopad na jeho politiku, ekonomiku, společnost a armádu.

Metody výuky:

Předmět bude vyučován formou přednášek seminárního charakteru, tedy s možností diskuzí, dotazů, připomínek apod.  Kurz je určen pro neodborníky v daném oboru, bude veden čistě populární formou. Přesto účastníci kurzu budou pracovat se středověkými písemnými prameny v novodobém českém překladu.

Structure

Témata:

1. týden: Přehled pramenů a základní literatury k tématu
2. týden: Přehled dějin Říma do začátku Punských válek
3. týden: Přehled dějin Kartága do začátku punských válek
4. týden: Římská armáda – organizace, přednosti a slabiny
5. týden: Kartaginská armáda – organizace, přednosti a slabiny
6. týden: 1. punská válka – příčiny, oblasti bojů
7. týden: 1. punská válka – průběh bojů na souši a na moři
8. týden: Vývoj v Římě a v Kartágu v prvním meziválečném období
9. týden: 2. punská válka – příčiny, dobytí Sagunta, Hannibalův přechod Alp
10. týden: Hannibal v Itálii, drtivé porážky Římanů
11. týden: Hannibalův odjezd z Itálie, vylodění Římanů v severní Africe, bitva u Zamy
12. týden: Porážka Kartága a její důsledky, druhé meziválečné období
13. týden: 3. punská válka – příčiny, průběh a důsledky, zničení a obnova Kartága

Teaching aids

Doporučená literatura – výběr: ANTONÍN, Robert: České země za posledních Přemyslovců, I. díl (1192-1253), Praha, Libri 2012 ANTONÍN, Robert a kol.: Čtvrtý lateránský koncil a české země ve 13. a 14. století, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2020 DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana-ZELENKA, Jan: Curia ducis, curia regis: panovnický dvůr za vlády Přemyslovců, Praha, Historický ústav 2011 DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana: Královský dvůr Václava II., České Budějovice, Veduta 2011 CHARVÁTOVÁ, Kateřina: Václav II.: král český a polský, Praha, Vyšehrad 2007 JAN, Libor: Václav II. Král na stříbrném trůnu, Praha, Argo 2015 KLÁPŠTĚ, Jan: Proměna českých zemí ve středověku, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2012 MARÁZ, Karel: Václav III. (1289–1306): poslední Přemyslovec na českém trůně, České Budějovice, Veduta 2007 VANÍČEK, Vratislav: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. II, 1197–1250, Praha – Litomyšl, Paseka 2002 VANÍČEK, Vratislav: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. III, 1250–1310, Praha – Litomyšl, Paseka 2002 ŽEMLIČKA, Josef: Počátky Čech královských 1198–1253, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2002 ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198), 2. vyd., Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2007 ŽEMLIČKA, Josef: Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2011 ŽEMLIČKA, Josef: Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2014 ŽEMLIČKA, Josef: Do tří korun. Poslední rozmach Přemyslovců (1278–1301), Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2017 ŽEMLIČKA, Josef: Konec Přemyslovců: Skladba a fungování jejich pozdní monarchie, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2020

Rozvrh